Uvnitř aneb neobyčejný průvodce hlubinami mozku

Napsala: Eleonóra Hamar /

Čím emotivnější je zkušenost, tím větší je pravděpodobnost, že si ji zapamatujeme a zapomeneme naopak (naštěstí a bohudík) ty, ke kterým se silné emoce nevážou, tvrdí mimo jiné autorky knihy Uvnitř – Průvodce hlubinami mozku, kterou v roce 2017 vydalo portugalské nakladatelství Planeta Tangerina, v českém překladu pak v loňském roce nakladatelství Baobab. Začínám in medias res tvrzením o vztahu mezi emocemi a pamětí, jelikož jde o myšlenku, jejímž prostřednictvím lze velmi výstižně představit knihu, která nám tuto myšlenku předkládá. Isabel Minhós Martins, Maria Manuel Pedrosa a Madalena Matoso spolu vytvořily knihu, která mluví o tajích, nevšedních záhadách a vědecky prokazatelných kouzlech mozku: popisy a vysvětlení různých aspektů tohoto zázračného orgánu spolu s jednoduchými a hravými, přesto velmi trefnými a výstižnými kresbami jsou šťastnou kombinací pro navození intelektuálního a estetického nadšení. Jelikož nemluvím jen za sebe, když říkám, že kniha navozuje nadšení (či přímo úžas a vzrušení), můžeme právem předpokládat, že na tuto knihu jen tak snadno nezapomeneme.

Pojmenovat a vysvětlit složité, neviditelné skutečnosti, které jsou skryté až do té míry, že hraničí s abstraktností, popsat a ujasnit vědecké poznatky tak, aby tomu děti i dospělí/neodborníci porozuměli a získali „živé vědění“, je velkou výzvou. Najít pro těžce uchopitelné jevy a témata smysluplné metaforické obrazy, které pochopení usnadňují či přímo umožňují, uvidět v přírodovědných faktech poetiku a tu umět předat jiným, to jsou další náročné výzvy. No a skloubit všechny tyto dimenze v jedné knize tak, aby se stala zároveň originálním artefaktem, je přímo mistrovské. Troufnu si říct, že se autorky dostaly k takovému mistrovství velmi blízko.

Kniha tematizuje vnitřní procesy v mozku, jeho skladbu, smysly, učení, paměť, vědomí, pohyb, tvořivost, estetický prožitek. Počítá přitom s fantazií čtenáře a aktivně ji zapojuje. Nabádá, abychom si zkusili představit třeba emoce jako kompas, který nám pomáhá vybrat si směr, když nevíme, kudy kam, práci neuronů při výstavbě mozku jako dobře organizovanou masovou migraci, mozek adolescenta jako symfonický orchestr, který zatím ještě není dokonale sehraný, nebo dokonce představit si sebe jako ten nejsložitější hlavolam světa. Inspiruje k uvažování o vzpomínce jako o fotografii roztrhané na kousíčky, o paměti jako o dlouhodobém přátelství neuronů, nebo o plasticitě mozku jako dobře fungující rodině či komunitě.

Ve výčtu krásných a dobře fungujících metafor bychom mohli pokračovat. A pokud se zrovna probudil váš zájem o metafory jako takové, stačí nalistovat stranu 269 a zkusit vymyslet novou metaforu přenášením významu slova z jednoho místa na druhé. Kniha obsahuje spousty podobných aktivit, které zapojují nejen myšlení, ale také ruce a nohy, pohyb obecně, smyslové vnímání a různé formy kreativity (kreslení, vyprávění příběhů, experimenty), což umožňuje nejen ověření popsaného, ale dává také možnost dojít  prostřednictvím vlastní zkušenosti a vlastního zážitku ke stejnému úsudku jako i autorky.

K těmto úsudkům přitom autorky nedospěly jen tak, lusknutím prsty. Kniha vznikala v rámci dialogu s interdisciplinárním týmem odborníků (neurovědců, psychologů a filosofů). Určitě si dovedete představit horu poznámek, různých verzí a variací, změn a oprav, nápadů využitých a zahozených, které za takovou prací stojí. Výsledkem tohoto bádání je nepopiratelná exaktnost při představování jednotlivých témat a také dominance současného, v mnoha oborech oblíbeného, neurovědeckého diskursu. Přesto však se autorkám krásně povedlo zachovat perspektivu dítěte, které je s to se divit a žasnout nad bohatostí lidské zkušenosti a také nad všemi turbulentními procesy v mozku, které se za ní skrývají. Povedlo se jim také psát a kreslit o různých aspektech mozkové činnosti současně s uvědomováním si historické (čili relativní) povahy veškerého vědeckého vědění. A to, co se mi osobně líbí snad nejvíc, je vyprávění z autorské pozice, která za každým vědeckým poznatkem nechá tušit určitý světonázor. Autorky se k jednomu světonázoru (nazvěme ho humanismem) vědomě přiklánějí a dávají tím hlas přesvědčení, podle kterého je každý člověk jedinečný s neopakovatelnými zkušenostmi: jedinečnost každého člověka je hodnotou sama o sobě.

Dobrou zprávou na závěr je, že nakladatelství Baobab se chystá vydat i knihu, která titulu  Uvnitř předcházela a je jeho dvojčetem: kniha Venku – Průvodce pro objevování přírody je věnována všemu, co lze pozorovat a objevovat, jakmile vystoupíme z našeho bytu či domu. Věřím, že i tu budeme moct představit v souladu s další neotřepanou metaforou z Uvnitř:

„Použité, zamrazené a dopředu připravené nápady
skoro pokaždé vedou k zahnání tvořivosti.
Tvořivost je totiž přesný opak,
je jako čerstvá zelenina právě utržená ze zahrádky.“

_ _ _

Isabel Minhós Martins, Maria Manuel Pedrosa: Uvnitř. Průvodce hlubinami mozku
Překlad z portugalštiny: Barbora Müllerová
Ilustrace: Madalena Matoso
Baobab, Praha 2019, 368 s.

Koupit knihu

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Vytvořte si web nebo blog na WordPress.com

Nahoru ↑

%d blogerům se to líbí: