Du Iz Tak?

Napsala: Petra Žallmannová /

Tentokrát sáhnu do hlubin naší knihovničky pro něco staršího. Pro něco, co milujeme, děti i já, už několik let. Autorkou je americká ilustrátorka Carson Ellis a kniha se jmenuje Du Iz Tak? „V jakém jazyce ta kniha je?“, ptáte se v duchu, když na knihu narazíte v knihkupectví. „V nějakém, který neznám, tak to nebudu brát…“, pomyslíte si a knihu odložíte. Stop! Zastavit! Zpátky! Vraťte se a berte ji!

Začneme tím cizím jazykem. Nebudu vás napínat. Je to „brouččtina“ nebo „hmyzsština“ nebo „breberkovština“ nebo, pokud jste ze severní Moravy, „chrobakovština“. Je to jazyk, jímž mezi sebou rozprávějí hlavní hrdinové této knihy. Co přesně říkají? Jó, tak to nechám na čtenáři. On si totiž každý může za ta zvláštní slova dosadit podle příběhu, který vypráví, co chce. A variant je mnoho. Můžete vyprávět o tom, jak se tři brouci rozhodnou, že si na právě rostoucí květině postaví prima bejvák, čtou si tam, popíjejí koktejly zakroucenými brčky, přikusují k tomu kousky muchomůrky, a všelijak si jej zvelebují. Můžete vyprávět o tom, co v hmyzí říši číhá za nástrahy, o ptácích, co vás mohou raz dva sezobnout nebo o pavoucích, kteří vám mohou zánovní bydlení ovinout hustou pavučinou… a moment, pavouk… jedna varianta příběhu říká, že broukům na kytce pomáhá s konstrukcí, a jiná, že je přišel uzurpovat a okupovat. Můžete také mluvit o tom, jaké to je pro „babičku larvičku a jejího dědečka“ (tak je pojmenovaly naše děti), kteří bydlí ve vykotlaném polenu hned vedle čerstvě obydlené kytky – pomáhají se zájmem nadšeným stavitelům, nebo jim leze na nervy, že si vedle nich někdo staví vilu? A co třeba pan Housenka, z něhož se stane pan Kukla a jedné krásné noci se za magické melodie houslí vyloupne z kokonu nádherná tanečnice, paní Můrka? A nezapomínejme na příběh o střídání období, růstu a skonu, zrození a vadnutí, o pomíjivosti světa a vědomí, že po zimě zase vyjde slunce, ze země vyrazí nové zelené výhonky a svět se bude točit dál, stejnou rychlostí, jen osoby a obsazení budou jiné.

Tu knihu miluju i pro tu tlumenou harmonii barev, neobvyklou škálu odstínů, pro ta prázdná místa na stránkách, která podtrhují příběh odehrávající se v jiné části ilustrace.

Du Iz Tak? je jednou z knih, které jsem půjčila paní učitelce ve školce, když chtěla poradit s knihami pro děti. Koukala na mě velmi podezřívavě a nedůvěřivě obracela knihu v ruce. Vždyť tam není žádný text, kterému bych rozuměla… a ani toho tam moc není. To vám teda nevim… To se děckám asi moc líbit nebude. Ale ze slušnosti mi to hned nevrazila do náruče, ať si to s pánembohem zase odnesu.

Už ji tam mají od října. Paní učitelky díky této knize objevily krásu a bohatství skryté v literární kategorii zvané „Picture Book / Bilderbuch“ a zamilovaly se do ní tak, jako já. Pomáhají dětem vyprávět podle obrázků jejich vlastní příběhy, mluví s nimi o emocích, které hmyzáci zažívají, kniha se stává učebnicí přírody i psychologie. A děti? Prý neuplyne týden, kdy by hromadně nežádaly čtení právě této knihy. Fascinuje je a baví. Děti nemají předsudky, děti jsou otevřené všemu, co má duši a kouzlo a magii příběhu. Předkládejme jim i krásu neobvyklou a těšme se s nimi z toho, co na stránkách objeví. Svět dětských ilustrací není jen černá obtahová linka pana Lady a paní Zmatlíkové. Objevujme nové a nepoznané společně s dětmi.

PS: Pro vás, kteří dáte na profi doporučení dodávám, že tahle kniha získala Caldecott medaili za rok 2017, cenu, která je každoročně udělována nejlepším americkým knižním ilustrátorským počinům.

Carson Ellis: Du Iz Tak?
Candlewick Press (MA), 2016, 48 s.
Koupit knihu