„Já jsem přinesla Čarodějův klobouk od Tove Janssonové. To je knížka, kterou mám tak dlouho, že si vůbec nepamatuju, jak jsem k ní přišla. Patrně jsem ji dostala někdy k Vánocům, ale ta knížka je se mnou asi odjakživa. Jako malá jsem ji četla nejmíň dvacetkrát. A to není všechno, já jsem si na tu knížku i hrála. Permanentně jsem inscenovala příběhy jako malý divadelní hry. Teď když jsem o téhle knížce doma přemýšlela, vybavila jsem si jednu z her do úplných podrobností. Je to příběh, jak ztroskotají na lodi na tajuplném ostrově, a já si přesně pamatuju, že loď byla z krabičky od čaje Pigi a v ní byli naskládaní panáčci, Bambula hrál Spejbl, protože byl taky plešatý a měl fráček, Hatifnati byli skleněné kuličky a místo barometru měli teploměr. Zjistila jsem, že tahle knížka měla na mě velký vliv i do budoucna, v tom, co očekávám od dětské knížky. Dodnes, když otevřu knížku, která má na začátku mapu a nedejbože ještě nákres domu, tak je to prostě dobrá knížka a má u mě hodně plusových bodů. (Což je návod pro autory rukopisů, kteří nám je posílají do nakladatelství – nakreslete mapu!)“
Pavla Nejedlá, redaktorka dětské literatury (nakladatelství Host) a překladatelka z norštiny. Žije v Brně.
V E R A N D A 
Zanechat odpověď