„Když jsem byl malý, rodiče mi četli knížku Vodník Česílko od Václava Čtvrtka a já se do toho tak vžil a tak jsem se s vodníkem Česílkem ztotožnil, že když se mě neznámí lidé ptali: ‚Chlapečku, jak se jmenuješ?‘, tak jsem říkal: ‚Vodník Česílko.‘ A trávil jsem hodně času pod stolem, kde jsem si hrál, že jsem vodník Česílko v rybníku. To mi bylo tak pět, šest let. Ještě v té knize byl důležitý kapr a taky sumec. To jsem chtěl, aby brácha hrál toho jeho kapra. Možná, že se mi ta knížka tak líbila proto, že jsme doma s tátou pěstovali rybičky. Asi i proto mi ta tematika ryb byla blízká.“
Jan Hanuš, knihovník. Žije v Brně.
V E R A N D A 
Zanechat odpověď