Napsala: Amal Al-Kheir, 13 let /
Pro mě osobně byla kniha vyhovující v rámci délky textu, byl velmi krátký a prokládaný obrázky. V rámci příběhu až tak ne. Příběh bych doporučila spíše pro děti okolo devíti let. Ne že by mě nebavil, ale nebylo to to, co bych přečetla znovu.
V knize je hodně ilustrací, tím pádem jsem neměla možnost zapojit kreativitu a představit si, jak asi vypadají postavy. Hodně ilustrací jsem dokázala zhodnotit a odhalit některé vlastnosti postav. Díky ilustracím jsem přišla na to, že je Otolína vážně vtipná.
Obal knihy se mi moc nelíbí. Otolína na něm vypadá moc záhadně a ve skutečnosti není. Líbí se mi ale, že je tam zlatý vzor, který je lehce vystouplý a když po něm jedu nehtem, tak to dělá takový zvláštní zvuk (a to je super).
Kniha se čte opravdu dobře a lehce, když jsem se do ní ponořila, tak jsem ji četla rychle.
Chris Riddell: Otolína a žlutá kočka
Překlad z angličtiny: Viola Samogyi
Presco Group, Praha 2016, 172 s.
V E R A N D A 
Zanechat odpověď